Pracovní stáž v Drážďanech
Pro úspěšné absolvování doktorského studia oboru Aplikované Nanotechnologie je třeba během studia absolvovat alespoň měsíční pracovní stáž v zahraničí. Tuto zkušenost jsem si schoval až na čtvrtý rok studia, až budu mít hotové všechny studijní povinnosti. V rámci doktorského studia jsme před pár lety absolvovali v létě letní školu pro doktorandy společně se studenty university v Drážďanech (TU Dresden), kde bych tak řekl tehdy vznikla myšlenka, že když někam za hranice a poprvé, tak ne moc daleko. Během této školy jsme navázali několik kontaktů se studenty i akademiky z této univerzity, na základě které vznikl nedávno i společný česko-saský projekt MATun, kterého jsem taktéž součástí. Zde již pravděpodobně bylo jasné, že právě TUD (Technische Universität Dresden) bude místo, kde budu svou první pracovní stáž absolvovat.
Jelikož jsem včelař, není pro mě úplně možné vyjet do zahraničí na delší dobu a kdykoliv v roce, proto jsem pro svou stáž zvolil leden. Vyrazili jsme společně s kolegy, kteří taktéž vyjeli na zahraniční štaci, vlakem směr Německo. No vyrazili… Bohužel se naneštěstí jednalo o den, kdy po vytrvalejším dešti do rána všechno zamrzlo, včetně některých vlakových souprav, takže cesta do Německa, ba dokonce i do Ústí, kam jsem z domova musel ještě dojet, byla velmi problematická. Na to, že jsou Drážďany kousek za hranicemi, dohromady mi cesta zabrala asi 6 hodin. Kolegyně, se kterou jsme měli rezervované ubytování v místním „Guesthouse“ pro zahraniční studenty, již byla ubytovaná, zatímco já jsem trpěl jednu vlakovou patálii za druhou. Přes všechny trable se mi podařilo se do Drážďan dostat kolem šesté večer, kdy už ale bohužel nebyla otevřená recepce. Naštěstí se tam ale alespoň jeden z nás dostal včas, aby pokoj převzal.J
Stáž jako taková začala další den ráno, kdy jsme se měli sejít na univerzitě. Po první noci strávené v cizím prostředí jsme po cca 10 minutách chůze dorazili na místo, kde po vyšlapání třech poschodí na nás čekala naše doktorandská místnost s vlastním počítačem, přidělenou sdílenou složkou a přístupovými informacemi, kam bylo potřeba. Seznámili jsme se s našimi novými kolegy, kteří nás měli na starost, a dostali jsme úkol si pro začátek něco nastudovat. Odpoledne jsme se poprvé sešli s naší německou mentorkou a dali dohromady první plány experimentů. Taktéž nás provedla po pracovišti a absolvovali jsme krátké školení o bezpečnosti. Od té doby jsme se s kolegyní z UJEPu víceméně rozdělili a pracovali každý na svém tématu. Vyzkoušel jsem si a po zaškolení jsem pak již samostatně pracoval na několika přístrojích a aparaturách, se kterými jsem neměl zkušenost. A jelikož bylo potřeba si některé z aparatur „postavit“, stal se ze mě na pár dní nebo možná týdnů „der Bastler“, který musí ze součástek poskládat funkční aparaturu. To se za pomoci mého čínského kolegy po pár dnech podařilo a mohlo se tak přejít k experimentování. Občas vznikla nějaká větší či menší patálie, ale víceméně jsme si dokázali vždy poradit. Stáž jsme zakončili prezentací výsledků na společném meetingu pracoviště a na základě naší práce na stáži, doufejme, vznikne v blízké budoucnosti společný vědecký článek.
Co se týče času stráveného mimo práci, je třeba říct, že za měsíc se toho nedá stihnout mnoho. V práci jsme byli každý všední den poctivě 7 – 8 hodin, a když už jsem byl z práce „doma“, byla energie a nálada většinou hlavně na filmy, seriály nebo hry, na které nemám v Česku příliš čas. A vzhledem k tomu, že stáž proběhla v lednu, nebylo ani počasí příliš vhodné na větší poznávání okolí. Velmi jsem si oblíbil market Rewe sídlící hned přes ulici, kde se dalo pořídit vše, co člověk potřebuje, byl tam velký výběr místních sýrů, uzenin, a pšeničných piv, které já velmi rád.J V rámci volného času jsme navštívili historickou část města blízko přístavu, přilehlá obchodní centra a několikrát místní KFC, kde dělají daleko lepší hranolky než v Česku. Přes most jsme došli do nové části města (Neustadt), kde se dají nalézt podniky s o něco příznivějšími cenami. Navštívili jsme místní pub Red Rooster, kde se v absolutním klidu scházejí lidé na fotbal, nebo jen tak vypustit u knížky nebo doutníku a moc se nám tam líbilo. Až na to kouření, to je proti Česku trochu nezvyk. J Když se jeden den udělalo hezky, naplánovali jsme návštěvu místní zoo, která je oproti třeba ústecké menší, ale je toho tu více k vidění. Zvířata mají propracovanější výběhy a velkou výhodou je také to, že je zoo na rovině. Největším překvapením bylo, že když jsme chtěli zajít v zoo na kávu, po objednání v angličtině se ukázalo, že obsluha je manželský pár z Česka. Alespoň na chvíli jsme tak mohli upustit od němčiny a angličtiny a vrátit se domů.
Celkově to byla moc fajn zkušenost, na univerzitě se k nám všichni chovali vstřícně, odnesl jsem si spoustu zážitků a mohu tuto zkušenost doporučit každému, kdo váhá. Jen pokud jde o vybavení na univerzitě, tak to je trochu staršího data, proto bych příště zvolil spíše jiný výzkumný institut. Ale co, pracovat po letech s Windows XP bylo fajn. A kdo jste milovníci kafe jako já, bude to asi trochu náročnější. Co do kaváren se máme v Česku daleko líp a nejlepší kávu, co jsem v Drážďanech ochutnal, měli na hlavním nádraží.
Michal Syrový, doktorské studium, obor Aplikované Nanotechnologie, Technische Universität Dresden, Německo, ZS 2024/2025
