Popularizační přednášky pro školy

Matematika

Po stopách nekonečna
PhDr. Magdalena Krátká, Ph.D.
Nekonečno je fenomén, který nedává matematikům (ale i přírodovědcům a filosofům) spát již po tisíce let. I když se jím zabývali již staří Řekové (a nebyli první), evropská matematika se s ním vyrovnává teprve v posledních méně než dvě stě letech a rozhodně není jasné, je-li s tím již hotova. V přednášce se dotkneme Zénónových aporií, Eukleidova přístupu, Archimédovy metody, zmíníme se o objevech indických matematiků, zastavíme se u objevu infinitesimálního počtu Newtona a Leibnize a nakonec si uděláme pořádek v porovnávání nekonečných množin.
>> 90 min (nebo dle dohody), vhodné pro SŠ

S matematikou na cestách
PhDr. Magdalena Krátká, Ph.D.
Popularizační přednáška nás zavede na nejrůznější místa na Zemi spojená se zajímavými matematickými objevy, které utvářely tamní kulturu i smýšlení o světě. Navštívíme egyptské Domy moudrosti, pokusíme se odhalit tajemství dávné civilizace Mayů, nahlédneme do čínských Devíti kapitol o matematice, zastavíme se v chrámu v Hanoji, necháme se oslnit dokonalou krásou antického Řecka a Říma nebo pomůžeme rozluštit tajný kód v Bletchley Park v Anglii. Na těchto zastávkách se dozvíme něco o číselných soustavách, kmenných zlomcích, kombinatorice, úlohách z teorie čísel, zlatém řezu nebo základech šifrování.
>> 90 min (nebo dle dohody), vhodné pro ZŠ

Podivné plochy
RNDr. Veronika Pitrová, Ph.D.
Môžu existovať plochy, ktoré nemajú vnútornú a vonkajšiu stranu? Plochy, na ktorých nevieme rozumne určiť, ktorým smerom je naľavo a ktorým napravo? Možno sa vám vybavil Möbiov list – a v tom prípade ste na správnej ceste. Takýchto plôch je ale oveľa viac a práve o nich sa niečo dozviete.
>> 45 – 90 min (dle dohody), vhodné pro SŠ

Zajímavé paradoxy: Nádoba s nekonečným objemem, Aristotelovo kolo, český lev vzhůru nohama, nekonečný hotel a další
doc. PaedDr. Petr Eisenmann, CSc.
V přednášce se seznámíme s celkem osmi vybranými úlohami, jevy či objekty, které jsou přinejmenším překvapivé. Porozumění podstatě sledovaných paradoxů významně posunulo naše porozumění samotné matematice.
>> 45 min, vhodné pro 3. a 4. ročník SŠ

Tvoříme bludiště… bez bloudění
PhDr. Jiří Přibyl, Ph.D.
Možná jste si někdy položili otázku, jak snadné či nesnadné je vytvořit nějaké bludiště. Je jedno, zda se jedná o bludiště na papíru, nebo skutečné bludiště vytvořené křovím. Ukážeme si, jak vytvořit bludiště tohoto typu, přičemž budeme využívat dvou principů. Jeden princip je geometrický a opírá se o dělení plochy. Druhý princip se opírá o pár poznatků z teorie grafů a mimo jiné si ukážeme využití zmíněného principu při řešení praktických otázek v některých reálných problémech. Procházení bludištěm je jiné odvětví a tomu se nebudeme věnovat..
>> 90 min, vhodné pro ZŠ a SŠ

NIM hry
RNDr. Ing. Michaela Tichá, Ph.D.
Při některých hrách existují tzv. výherní strategie, tj. strategie, které zaručeně, pokud neuděláte chybu, bez ohledu na hru spoluhráče vedou k vítězství. Existence výherní strategie není užitečná jen na ohromení přátel na večírku či k obohacení při hazardních hrách. principů tzv. teorie her se s úspěchem užívá k řešení reálných problémů např. v ekonomii či sociologii. K odhalení výherní strategie někdy stačí relativně jednoduché znalosti jindy jsou to výdobytky nejposlednější doby. V rámci přednášky se pokusíme některé výherní strategie právě na tzv. NIM hrách najít.
>> 45 min, vhodné pro 2., 3. a 4. ročník SŠ

Jaký máme odhad?
PhDr. Magdalena Krátká, Ph. D.
V rámci workshopu žáci nasbírají a vyhodnotí data o fyzikálních veličinách (délka, čas, hmotnost, počet, velikost úhlu a dal.). Seznámí se s pojmem směrodatné odchylky a ověří, že aritmetický průměr nemusí být vždy ta vhodná statistická veličina popisující statistický soubor.
>> 135 min, vhodné pro ZŠ

Geografie, geoinformatika a navigace

Ukrajina – kdy, kde, co a jak
RNDr. Jiří Martínek, Ph.D. alias doktor Vševěd
Ukrajinu máme v povědomí jako takovou tu zemi na východě, která ještě není Rusko, ale od něj není až tak daleko; teprve v souvislosti s událostmi posledních měsíců se opět dostala na první stránky novin. Přednáška seznámí s tím, jak tato největší země Evropy (rozlohou větší než Francie či Německo!) vypadá, a vysvětlí v historických souvislostech kořeny nynějšího konfliktu.

Tajný život banánu
Mgr. Jan Píša, Ph.D.
Přednáška se zaměří na to, jak proces globalizace propojuje jednotlivá místa na planetě a jak mezi nimi dochází k nerovnoměrnému rozdělení peněz. Taková propojení budou představena na banánu — místech či geograficky umístěných subjektech, která zajišťují jeho pěstování, dopravu, úpravu a prodej finálními zákazníkovi. Bude jasně znázorněno, jaký podíl na celkové ceně produktu zůstává v místech každého z těchto článků řetězce a bude diskutováno, zda takové rozdělení je spravedlivé.

Principy a fungování GPS
Mgr. Martin Dolejš, Ph.D.
Co ovlivňuje přesnost naší navigace? Jakým způsobem pracuje a proč nás občas navede tam, kam nechceme? Na tyto otázky bude hledat odpověď příspěvek zabývající se přesností určení polohy pomocí globálních navigačních systémů a kvalitou dat cestní sítě. Rozvede proces získávání a vyhodnocení dat polohy a současné problémy jejich aplikace v mobilních zařízeních. V druhé části pak v návaznosti vysvětlí principy výpočtu trasy a chybovosti podkladů pro tento výpočet.

Současná a zaniklá krajina v 3D prostředí
Mgr. Petr Meyer, Ph.D.
Přednáška se zabývá možnostmi využití 3D grafiky při re/konstrukci současné i zaniklé krajiny. Budou představeny způsoby modelace, vizualizace, prezentace a využití vytvořených 3D modelů v praxi. Zároveň budou žákům prezentovány 3D výstupy, které byly vytvořeny samotnými zaměstnanci i studenty v rámci studia na katedře geografie UJEP v Ústí nad Labem.

Česko očima demografa
Mgr. Kristýna Rybová, Ph.D.
Jak velká je průměrná česká domácnost? Kolika let se pravděpodobně dožijeme? Narodí se mi pravděpodobněji bratříček nebo sestřička? Demografie je sice plná “nudných” čísel, ale zná díky nim odpovědi na spoustu otázek z našeho života, nad kterými nás třeba nikdy ani nenapadlo se zamyslet.

Geografie jídla: o (ne)udržitelnosti zemědělsko-potravinových systémů
Mgr. Zdeňka Smutná
Tématem přednášky je představení současných problémů zemědělsko-potravinového systému, tedy produkce a spotřeby potravin. Studenti budou seznámeni s dopady globalizovaného trhu s potravinami a konvenčních způsobů zemědělství s důrazem na venkov a krajinu. Zároveň budou představeny koncepty, které reagují na tuto situaci a podporují aspekty jako je šetrnost, odolnost, potravinová bezpečnost apod. Studenti se mimo jiné dozví příklady dobré praxe a způsoby, jak oni sami, coby spotřebitelé, mohou přispět k rozvoji udržitelné výroby potravin.

Česko-německé soužití aneb Kdo se měl “líp”?
Mgr. Veronika Kupková
Přednáška s diskuzí na téma nedávných regionálních dějin, které nejpozději v roce 1945 vstoupily do života každé rodiny v severozápadních Čechách. Poválečné vlny nucené migrace navíc ovlivnily mnoho aspektů společenského života, které jsou v Ústeckém kraji “hmatatelné” dodnes. Ale co zůstává, a vidět není? Existuje i dnes stále něco nevyřčené, nepochopené? Jak jsme na tom se stereotypy? A proměňuje se nějak vztah k místu, kde žijeme? Na tyto a další otázky se společně s žáky pokusíme hledat odpovědi, souvislosti a propojení s jejich každodenní realitou. Přednášku je možné doprovodit dokumentárním filmem Generace “N”: Deutschböhme (83”) s návaznou diskuzí a reflexí.

Biologie

Je pavoučí hedvábí materiálem budoucnosti?
doc. RNDr. Jaromír Hajer, CSc.
Proč mají vlákna pavouků vynikající mechanické vlastnosti? Jak pavoučí hedvábí vzniká, jakou roli hraje v životě pavouků a proč jsou vlákna pavučin předmětem výzkumu mnoha slavných výzkumných center?
>> Pouze prezenčně

Lesk a bída zemědělství
Mgr. Hana Auer Malinská, Ph.D.
Ovoce, zelenina, obiloviny. Ať chceme nebo ne, náš svět stojí na zemědělství. Ale jak nasytit všechny lidi na planetě, která není nafukovací? Je tvorba GMO tou správnou cestou? A víte vůbec, co jsme my, lidé rostlinám provedli během naší honby za většími semeny, lepšími plody, krásnějšími květy …?
>> Možnost i online přednášky

Od užovky k užovce
doc. PhDr. Kateřina Jančaříková, Ph.D.
V Česku žijí čtyři druhy užovek. Všechny jsou chráněny zákonem 114/1992 Sb. Cílem tohoto interaktivního návštěvního programu je rozvíjet pozitivní vztah žáků k užovkám (a hadům obecně) a motivovat je k ochraně českých druhů užovek za pomoci zástupců užovky červené Pantherophis guttatus. Žáci se seznámí s životním cyklem užovek, jejich ekologickými nároky, potravními vztahy, prohlédnou si vajíčka a svlečky užovek i jiných plazů. První část programu je vystavena na příběhu z reálného života. Žáci hlasováním rozhodnou, jak příběh skončí. V druhé části programu mají žáci možnost si užovku červenou prohlédnout, sáhnout si na ní, nechat ji lézt po své ruce, vyfotit se s ní, porovnat ji s dalšími zástupci třídy plazů.
>> Prezenčně v areálu Za Válcovnou nebo u vás ve škole. Optimálně 45+45 min, lze zkrátit na 45 min; SŠ i ZŠ

Kompostujeme a vermikompostujeme
doc. PhDr. Kateřina Jančaříková, Ph.D.
Biologický odpad je ve skutečnosti cenná surovina. V první části interaktivního návštěvního programu se žáci seznámí s vermikompostérem a jeho údržbou. Budou si moci „ulovit“ jeho obyvatele a prostudovat je. Mezi nimi jsou na prvním místě žížaly. Žížaly hrají v ekosystémech významnou roli. Již od dob Rakouska-Uherska jsou žížaly tradičně zařazovány jako modelové druhy do učebnic přírodopisu a biologie. Co o nich víme? A co nás ještě zajímá? V druhé části programu je pro zájemce možné domluvit pitvu žížaly.
>> Prezenčně v areálu Za Válcovnou. 45 min, je možné prodloužení o pitvu žížaly. SŠ i ZŠ

GMO a genetické manipulace
Mgr. Hana Auer Malinská, Ph.D.
Co je GMO a co GMO není? Jsou geneticky modifikované organismy něco, čeho bychom se měli obávat? Jaký je vlastně význam genetických modifikací pro obyčejného člověka? Nejsou techniky genetických manipulací ve světle nových metod již něčím nemoderním a zbytečným? Jaké jsou vlastně moderní trendy v této oblasti? Na tyto a mnohem více otázek ohledně GMO Vám odpoví tato přednáška.
>> Možnost i online přednášky

Želvušky a jejich cesta z mechu do vesmíru
Mgr. Michaela Czerneková, Ph.D.
Proč želvušky přežijí i v otevřeném vesmírném prostoru? Proč přežijí 20 let takřka kompletní vysušení buněk, teploty blízké absolutní nule, 30 let při -80°C a vysoký osmotický tlak? Jak je najít a pozorovat? Mají tyto poznatky potenciál pro medicínu? Přednáška spojená s pozorováním želvušek (dle času a možností školy).
>> Prezenčně (možné spojit s mikroskopováním) i online (bez mikroskopování)

Když nanotechnologie léčí
RNDr. Regina Herma, Ph.D.
Nanotechnologie, jedna z nejprogresivnější vědních disciplín současnosti, přináší do biomedicíny řadu dosud netušených možností. Techniky, které ještě do nedávna patřily spíše do žánru sci-fi, se dnes pomalu začínají stávat realitou. Nahlédněme společně do fascinujícího (nano)světa revolučních technik diagnostiky a léčby, nejen nádorových onemocnění!
>> Pouze prezenčně

Chemie

Informatika

Roboti v akci
RNDr. Jan Krejčí, Ph.D.
V rámci přednášky jsou motivačním způsobem předvedeny základní principy a problémy autonomních systémů od systému řízení a ovládání motivátorů až k senzorickému subsystému.
>> Pouze prezenčně

Aktuální trendy v síťových technologiích
RNDr. Jan Krejčí, Ph.D.
Prezentace je koncipována jako základní úvod do SDN a obecně logického členění sítě ve smyslu zajištění bezpečnosti a stability síťové infrastruktury.
>> Pouze prezenčně

Aktuální trendy v technologiích serverů
RNDr. Jan Krejčí, Ph.D.
V rámci přednášky jsou intuitivní metodou nastíněny motivace vedoucí k upgradu serverových platforem. V rámci přednášky jsou diskutovány možnosti virtualizace a konsolidace serverových infrastruktur až po výpočetní super počítače či velká datová centra.
>> Pouze prezenčně

Simulace pohybu chodců
RNDr. Petr Kubera, Ph.D.
Aplikace vybraných fyzikálních zákonů a počítačového modelování pro předpovídání chování člověka v davu. Ukázka různých přístupů k problematice.
>> Možnost i online přednášky

Alan Turing a jeho bobři
Mgr. Jiří Fišer, Ph.D.
Co vlastně dělal Alan Turing v době druhé světové války a jak jeho myšlenky ovlivňují chápání počítačů i dnes. Turing je dnes všeobecně známou osobností, ale jen málokdo zná jeho skutečný přínos (což se geniálním matematikům často stává).
>> Možnost i online přednášky

Objektové programování ve 25 minutách
Mgr. Jiří Fišer, Ph.D.
Stručný pohled na jedno ze základních paradigmat programování. Jak vnímat svět, aby z vás byl dobrý (objektový) programátor? Předběžná znalost programování, či dokonce konkrétního programovacího jazyka není podmínkou.
>> Možnost i online přednášky

Nic než čísla (čísla a jejich representace v počítači)
Mgr. Jiří Fišer, Ph.D.
Čím se liší počítače od lidí? Proč jsou čísla pro lidi i počítače důležitá? Jaké problémy s čísly musíme řešit? Historicko-psychologicko-technologický exkurs do světa čísel a jejich uplatnění v informačních technologiích.
>> Možnost i online přednášky

Vývoj softwaru ve firemní praxi
Ing. Mgr. Pavel Beránek
Zajímá vás, jak vypadá vývoj softwaru ve firemní praxi a všeho, co k tomu náleží? Na přednášce vás provedu celým procesem vývoje softwaru od analýzy potřeb zákazníka, přes spolupráci na vývoji v týmu, až po opravu chyb pomocí záplat ve vydaném produktu. Seznámíte s užitečnými nástroji jako Git, Docker, Kubernetes a oborem DevOps. Přednáška představuje popularizační souhrn oboru Softwarové inženýrství.

Dokáže umělá inteligence rozpoznat psa čivavu od muffinu?
Ing. Mgr. Pavel Beránek
Přednáška se zabývá obecně umělou inteligencí a jednotlivými technikami strojového učení a jejich úskalím. Na přednášce budou vysvětleny vybrané algoritmy od Bayesovské statistiky, po hluboké umělé neuronové sítě, až po přírodou inspirované výpočetní metody jako mravenčí algoritmus, světluškový algoritmus a genetický algoritmus.

Počítačové simulace v přírodních a společenských vědách
Ing. Mgr. Pavel Beránek
Potřebuje umět právník nebo historik programovat? Na této přednášce se dozvíte o oboru počítačové modelování a jeho využití nejen v přírodovědných simulacích, ale i ve společenských vědách. Ukážeme si využití v oblastech jako šíření dezinformací, politických postojů, ale i ekonomické rozhodování.

Vědecké studium videoher
Ing. Mgr. Pavel Beránek
I videohry lze studovat vědecky. V této přednášce se posluchači seznámí s tím, jak analyzovat příběh a hratelnost videoher, jaké jsou typy hráčů a jak souvisí s psychologií osobnosti, jaké mají videohry vliv na společnost a průmysl a jak využít mechanik videoher pro ovládání zákazníků a studentů pomocí gamifikace.

Nanomateriály a biotechnologie

O tenkých nanovláknech hezky zeširoka, aneb fascinující svět nanotechnologií
Mgr. David Poustka
Navzdory jejich titěrným rozměrům dnes slýcháme o nanovláknech čím dál tím častěji a hlasitěji. Lze to snad přičíst Napoleonovu komplexu, či je na vině něco úplně jiného? Pojďte se společně s nanotechnologem Mgr. Davidem Poustkou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem vydat po stopách této nevelké záhady.
Nejprve se seznámíme s rozměry nanosvěta a jevy z nich vyplývajícími. Jak je využít? A to tedy ty nanotechnologie? Poté přijde řeč na samotná nanovlákna. Z jakých materiálů a jakými způsoby lze nanovlákna vyrobit? Jaké jsou jejich přednosti a v čem naopak pokulhávají? Kde už se s nanovlákny setkáváme a na jaké aplikace se můžeme těšit do budoucna?
(vhodné pro střední školy)
>> Možnost i online přednášky

Nanotechnologie v ochraně životního prostředí
prof. RNDr. Pavla Čapková, DrSc.
Jak materiály v nanorozměrech nabývají zcela nové vlastnosti a jak mohou zlepšit kvalitu života.
Jak likvidující toxické látky v životním prostředí – organické polutanty ve vodách a odpadních plynech, včetně obtížně degradovatelných toxických látek (pesticidy, cytostatika, nervové plyny).
45 min (vhodné pro střední školy)
>> Možnost i online přednášky

Nanotechnologie pro medicínské aplikace
prof. RNDr. Pavla Čapková, DrSc.
Bude vysvětlen princip supramolekulární chemie, který umožňuje skládat molekuly do umělých superstruktur a vytvářet tak umělé nanostrukturované materiály s výjimečnými schopnostmi využitelnými v medicínských oborech, v senzorice i optoelektronice. Ukážeme nanomateriály v biomedicínských aplikacích (destrukce nádorových tkání, diagnostika nádorových buněk v krvi, cílený transport léčiv v organismu).
45 min (vhodné pro střední školy)
>> Možnost i online přednášky

Využití nanovlákenných membrán jako filtračních materiálů
RNDr. Petr Ryšánek, Ph.D.
Nanovlákenné textilie jsou výborným filtračním materiálem, jsou schopné zachycovat velmi malé prachové částice, bakterie i některé viry. Velmi dobrá filtrační efektivita těchto membrán, ale vede k tomu, že se na jejich povrchu mohou hromadit bakterie a tím jejich filtrační účinnost snižovat. Cílem aktivit našeho výzkumného týmu je modifikovat nanovlákna tak, aby se na nich baterie nehromadily a případně aby byly na povrchu nanovláken účinně likvidovány.
45 min (vhodné pro střední školy)

Nanotechnologie pro tkáňové inženýrství
Mgr. Simona Lupínková
Cílem tkáňového inženýrství je příprava biologicky ekvivalentních náhrad tkání, případně orgánů. Jelikož v některých případech mohou být tradiční umělé implantáty tělem odmítnuty, v současné době se klade důraz na vývoj biokompatibilních materiálů, které by je mohly nahradit. Obzvlášť poznatky z nanotechnologií umožňují specifickou modifikaci materiálů, které lze dále využít jako substráty (skafoldy) pro novou tkáň a jejich povrch je optimální pro růst buněk.
45 min (vhodné pro střední školy)

Vývoj nanotechnologií pro přípravu antibakteriálních povrchů
RNDr. Monika Vostiňáková, Ph.D.
Bakteriální adheze a tvorba biofilmu na povrchu materiálu představují v současné době problém z ekonomického i zdravotního hlediska. Účinné antibakteriální povrchy, které zabraňují adhezi a růstu bakterií, nabývají na významu v důsledku rostoucí převahy bakteriálních kmenů rezistentních vůči antibiotikům. Během přednášky bude prezentován současný stav v oblasti výzkumu a vývoje nanotechnologií pro antibakteriální úpravu povrchů různých materiálů.
45 min (vhodné pro střední školy)

Fyzika

Fyzikální metody přípravy nových materiálů
doc. Ing. Martin Kormunda, Ph.D.
Přednáška je zaměřená na zjednodušený popis metod přípravy různých druhů tenkých vrstev. Také je vysvětleno získávání plazmového skupenství a jeho využití v materiálovém inženýrství. Na příkladech jsou vysvětleny základní vlastnosti a možné použití připravených materiálů s praktickým využitím zejména v automobilovém průmyslu a mikroelektronice a podobně.
45 min + 45 min SŠ / 45 min ZŠ
>> Možnost i online přednášky

Co umí mrazivý dusík?
RNDr. Jiří Králík, Ph.D.
Kapalný dusík je látka o teplotě bezmála -200 °C a v mnoha případech se chová o mnoho jinak, než jsme zvyklí u látek v běžném životě. Studenti uvidí například mrznutí vody přímo před očima, jak se z látky k magnetickému poli prakticky netečné stane látka silně (a zvláštně) magnetické pole cítící, prskavku, která po ponoření nezhasne nebo jak se dají zviditelnit páry, které všichni běžně vydechujeme.
45 min SŠ / ZŠ / vhodnější menší skupiny kolem 20 žáků
>> Pouze prezenčně

Plazmové úpravy materiálů v praxi pro modifikace povrchů
Mgr. Jindřich Matoušek, Ph.D.
Přednáška je zaměřená na zjednodušený popis plazmového skupenství, vznik a vlastnosti a jeho využití v materiálovém inženýrství pro modifikace povrchů. Proces je následně předveden prakticky na demonstračním zařízení
(nutné vybavení – stůl o rozměrech min. 70 cm × 100 cm, připojení 230 V).
45 min SŠ
>> Možnost i online přednášky

Všední věci nevšedním pohledem fyziky
Ing. Mgr. Pavel Beránek
Co je to vlastně barva? Proč je nám zima? Co je to vlastně ta hmota, ze které jsme? V této krátké přednášce si povíme o nejdůležitějších vzorcích ze středoškolské fyziky a co z nich vyplývá pro naší každodennost. V přednášce se věnuji tématům, která začínají na soustavě vztažné jako způsobu, jak získávat informace o věcech kolem nás, až po kvantovou teorii pole, která mění náš pohled na to, jak se chová svět na nejmenší možné úrovni.

Matematika

Geografie, geoinformatika a navigace

Biologie

Chemie

Informatika

Nanomateriály a biotechnologie

Fyzika

Počítačové modelování

Cyklus přednášek na téma Kritické myšlení

Přírodovědecká fakulta UJEP