Na portugalské vlně
Přestože se považuji za člověka zcestovalého a již jsem nějaký čas v zahraničí žil, šestiměsíční stáž v rámci mého doktorského studia v portugalském Portu překonala má očekávání a stala se nadmíru obohacující zkušeností. Erasmus+ mi nabídl skvělou příležitost ke změně prostředí, životního tempa a k ponoření se do práce z jiného úhlu. A to vše v krásném městě, které pulzuje životem, bohatou kulturou a historií.
Během mé stáže na tamní univerzitě (Transport Phenomena Research Center, The Faculty of Engineering of the University of Porto) jsem se věnoval svému výzkumnému projektu zaměřenému na mikrofluidní systémy pro biomedicínské aplikace (netřeba zacházet do detailů). Kombinace slov pro někoho možná děsivá, avšak kolegům z výzkumného centra v Portu rozhodně ne cizí. S jejich pomocí a čerstvým pohledem na řešenou problematiku jsem projekt posunul dále správným směrem a rozšířil jak své teoretické znalosti tak i praktické dovednosti. Celkově jsem se dočkal vřelého přijetí a přátelský kolektiv vytvářel po celou dobu mého pobytu příjemné prostředí a podmínky k práci.
Porto však nabízí mnohem víc než „jen“ prvotřídní výzkum a jeho půvab dalece přesahuje stěny laboratoře. Město je podmanivou směsí historie a moderní, kosmopolitní metropole. Dlážděné ulice se proplétají barevnou čtvrtí Ribeira, kde se řeka Douro třpytí pod jižanským sluncem, zatímco místní obyvatelé štědře rozdávají úsměvy na každém rohu. Večery v Portu jsou naplněné lahodným jídlem a živými rozhovory nad sklenkami prvotřídního vína. Samozřejmě včetně toho „fortifikovaného“, jež celou oblast celosvětově proslavilo a jehož zrání a kultuře s ním spojené je dodnes věnována velká část města.
Ze svých koníčků jsem při trávení volného času dával přednost těm, které se v naší české kotlině praktikují obtížně. Pobřeží atlantiku nabízí dokonalé vlny pro surfování a mým novým „home spotem“ se stalo přímo Porto, čtvrť Matosinhos. Široká, písečná městská pláž s vřelou surfařskou komunitou, kde je i po ránu poměr lidí mířících na metro do práce a těch v neoprenu, s prknem v ruce mířích do oceánu, prakticky 1:1. Můj pobyt v Portugalsku provázela též rytmická hudba capoeiry a víkendové výlety dávaly příležitost objevovat nespočet krás, jež tato země nabízí.
Navzdory tomu, že je Porto pověstné svými chladnými a zejména deštivými zimními měsíci, bylo počasí překvapivě příjemné (tedy… minimálně na naše české poměry). Ano, občas pršelo vydatně a člověk měl pocit, že prší snad týdny v kuse, ale ve skutečnosti bylo převážně teplo a slunečno. A i těch několik opravdu chladných prosincových dnů, leč intenzivních, rychle pominulo. Nic, co by mohlo nadšené surfaře odradit od toho, aby s úsměvem na rtech pádlovali vstříc štiplavě studeným vlnám.
Další věcí, která mě na Portu mile překvapila, byla pulzující mezinárodní komunita, která se skládá jak ze zahraničních studentů, tak takzvaných „expatů“, jež si Portugalsko vybrali za svůj nový domov. Byl jsem zaskočen, kolik skvělých, podobně smýšlejících lidí jsem za tak krátkou dobu poznal. Město samotné jakoby svou otevřenou, přívětivou atmosférou vybízelo k přirozenému navázání nových přátelství s lidmi ze všech koutů světa.
Erasmus+ v Portu tak nakonec nebyl jen o výzkumu a adrenalinovém vyžití, ale obohatil mě také o nečekané zážitky, životní zkušenosti a vztahy. Porto mi ukázalo, jak kromě těch perfektních, mořských, surfovat také na vlnách pohody a portugalského životního stylu.
David Poustka – UNIVERSIDADE DO PORTO (Portugalská republika); ZS 2023/2024; doktorské studium – Aplikované nanotechnologie