ERASMUS ve dvou v zemi tzatziků
Již od prvního ročníku na bakaláři, kdy jsem se o tomto programu doslechla poprvé, jsem toužila vyjet do zahraničí na studijní pobyt – poznat kulturu jiné země, seznámit se s novými lidmi, více se osamostatnit, zlepšit se v anglickém jazyce a zažít pořádné dobrodružství! Stejnou touhu se mnou sdílela i má spolužačka Romča. Ačkoli nám to trvalo pár let, vyjely jsme nakonec společně po státnicích na magistrovi. Skoro 5 měsíců jsme spolu studovaly na řeckém ostrově Lesvos v malebném městečku Mytilini.
Hned první výzvou pro nás byla samotná cesta na ostrov – dvě holky na cestě do neznáma, kupa zavazadel a 10ti hodinový přestup v Athénách na letišti…přes noc. Nenechaly jsme se ale zlomit ani téměř ztracenými zavazadly, probdělou nocí, ani jedním zrušeným letem (protože se našemu letadlu netočila jedna vrtule…), a po téměř 18ti hodinové cestě jsme konečně vylezly já, Romča, 2 bágly a 3 kufry z malinkého letiště na Lesvosu.
První týdny našeho „řeckého snu“ byly dosti hektické – musely jsme si na řadu věcí zvykat. Např. řecká doprava…všichni jezdí všude, všichni předjíždí všude, každý troubí na každého a chodníky? Na ty už nezbylo místo. Také naše první ubytování nebyla žádná hitparáda – rozpadající se mastná kuchyň, díra ideální pro zvrtnutí kotníku v podlaze uprostřed koupelny zakrytá koberečkem, plíseň, špína a nějaký ten šestinohý spolubydlící. Aneb jak se říká, nevěřte všemu, co najdete na internetu. Dalším bojovým úkolem pro nás tedy bylo najít si co nejrychleji nové ubytování. Naštěstí nás zachránili v realitní kanceláři Monopoly real estate a hned další měsíc jsme bydlely v novém (doslova VIP ve srovnání s předchozím ubytováním). Za zmínku stojí také pracovní morálka Řeků, kteří mají na všechno dost času. Co by to ale bylo za dobrodružství, bez nějakých těch menších komplikací. Přesně na takové chvíle jednou vzpomínáte se svými přáteli nejvíc a společně se jim smějete.
Většina našeho pobytu byla plná cestování po ostrově, ale také mimo něj. Trajektem se člověk velmi snadno a levně dostane na okolní ostrovy jako Limnos, Chios či Samos, ale také do nedalekého Turecka či až do Athén nebo Soluně. Samotný ostrov skrývá mnoho krásných míst a nadšenci pro architekturu nebo naopak ti, kteří preferují klid přírody, si zde najdou své. I město Mytilini toho má hodně co nabídnout – od malebných kavárniček, výborných taveren, krásných pláží, velkolepého hradu, dechberoucích kostelů a klášterů, po večerní zábavu v podobě klubů, barů a heren. Nejvíce jsem si město vždy užívala z přístavu ve společnosti mých přátel, se kterými jsem popíjela kávu z naší oblíbené kavárny White Lab.
Ačkoli na místní univerzitě nefungovalo ESN, vždy nám velmi ochotně pomáhali a radili naši profesoři z katedry geografie. Jako jedni z mála jsme také měli my, studující geografii, to štěstí, že všichni naši vyučující velmi dobře ovládali anglický jazyk. Ne všichni studenti Erasmu z jiných kateder totiž měli to štěstí. Za zmínku stojí i univerzitní jídelna, kde nejen skvěle vaří, ale také se zde najíte levně a k prasknutí.
Co se našeho soužití s Romčou týče, nemohla jsem si přát lepšího parťáka s sebou! Při cestování ve dvou vždy víte, že vám někdo kryje záda (doslova 24/7), že se máte o koho opřít, když se vám zrovna nedaří, nebo že máte spolupachatele večer u ledničky, se kterým se cpete kelímkovou zmrzlinou, když se vám zrovna zasteskne po domově.
Na Lesvosu jsem prožila měsíce plné smíchu, setkání s novými přáteli z různých koutů světa, skvělého jídla a pití, měla jsem možnost se i v únoru koupat v moři! Zkrátka jsem zažila Řecko všemi smysly. Tuto zkušenost bych za nic nevyměnila a kdybych mohla, dala bych si to celé ještě jednou.
Eliška Láchová – PANEPISTIMIO EGEOU (Řecká republika); ZS 2023/2024; magisterské studium – Učitelství biologie a geografie pro střední školy