Geografové vytvořili unikátní databázi historických sesuvů v Česku
Sesuvy a další typy svahových pohybů představují přírodní nebezpečí, které způsobuje značné ztráty na dopravní infrastruktuře, obytných stavbách, lesních porostech, ale může mít též vážné společenské dopady. „Česko patří k zemím, které sice nedosahují takového rizika sesouvání jako například alpské regiony, přesto zde máme několik oblastí, kde jsou výskyt a dopady sesuvů velmi významné a tomu odpovídá i dlouhá tradice výzkumu sesuvů“, vysvětluje Pavel Raška z katedry geografie, jeden z tvůrců databáze. Zvýšené riziko sesouvání může mimo jiné indikovat i historická incidence sesuvů.
Geografové z Přírodovědecké fakulty UJEP, Centra dopravního výzkumu, v.v.i., a z Masarykovy univerzity v Brně nyní spojili své síly a integrovali výsledky více než desetiletého výzkumu do databáze historických sesuvů. Databáze CHILDA (Czech Historical Landslide Database) je volně přístupná na webu a obsahuje mapu sesuvných lokalit a charakteristiky jednotlivých událostí, které mohou pomoci při identifikaci epizod zvýšeného výskytu sesuvů v minulosti, porozumění jejich příčinám a taktéž způsobům, kterými se společnost snažila sesuvné riziko v minulosti zmírnit. Charakteristika databáze a první analýzy zaznamenaných sesuvných událostí byly publikovány v prestižním časopise Natural Hazards and Earth Systém Sciences.
Vznikem databáze, která aktuálně obsahuje 928 záznamů počínaje rokem 1132, se Česko zařadilo k několika dalším evropským zemím (zejména Itálii, Portugalsku, některých regionech Spojeného Království a Německa), které již podobnými databázemi disponují. „Záznamy v naší databázi významně doplňují představu o časoprostorovém výskytu sesuvů v posledních stoletích ve střední Evropě, pro kterou doposud ucelená data chyběla. Srovnání s daty zahraničních databází pak může pomoci odhalit rozdílnou náchylnost těchto území k sesouvání. Protože významným spouštěčem sesouvání jsou intenzivní srážkové epizody, data nám také pomáhají odhalit územní variabilitu projevů klimatické změny a s ní souvisejících extrémů na výskyt sesuvů“, doplňuje Pavel Raška.