Cenzus očima přírodovědce
Tento týden, konkrétně o půlnoci z pátku na sobotu, začíná v Česku cenzus neboli Sčítání 2021. Akce, která se koná jednou za 10 let a která má zjistit, kde v Česku žije nejvíce lidí, jaké mají lidé příjmy, dostupnost veřejných služeb a mnoho dalších důležitých věcí. Zároveň nám výsledky Sčítání umožní srovnání současného stavu naší země se situací v minulosti i se situací v jiných zemích. Vzhledem k tomu o jak významnou akci se jedná, nemohla zůstat stranou našeho zájmu. Zeptali jsme se proto našich odborníků, čím je taková to akce pro přírodovědce zajímavá.
„Sčítání patří k nejstarším statistickým akcím. Již v roce 1754 se na základě patentu Marie Terezie uskutečnilo sčítání obyvatelstva v habsburské monarchii, které se poprvé konalo současně a jednotně na celém území soustátí. První sčítání lidu v naší republice proběhlo v roce 1921, a od té doby se s výjimkou období druhé světové války uskutečňuje každých deset let, stejně jako ve většině ostatních zemí,“ na úvod zmiňuje prof. Jiří Cihlář z katedry matematiky a doplňuje, že „výsledky ovlivňují činnost veřejné správy, směřování aktivit výzkumných či vědeckých pracovišť, podnikatelské záměry firem, strategii jednotlivých rezortů hospodářství, poskytují obrázek o ekonomické činnosti obyvatel, o migraci, o vývoji vzdělanosti, o bydlení a sociálních změnách v jednotlivých segmentech populace, atd. Budou také podkladem pro analýzy trhu práce či dopravy v konkrétních lokalitách, pomohou při tvorbě nových pracovních míst, nabídky služeb nebo programů podpory sociálně slabších.“
Mgr. Lucie Loukotová k tomu dodává, že „klasické matematiky nechává Sčítání ledově chladnými. Zato statistici si mnou ruce. Množství dat získaných pomocí Sčítání vnímají jako obrovské hřiště, na kterém se mohou do sytosti vyřádit. Statistici sice obvykle odpovídají na otázky demografů, sociologů nebo orgánů veřejné správy, přesto samotné hledání souvislostí mezi na první pohled nesouvisejícími daty může být dobrodružstvím srovnatelným s objevování neznámých krajin.“
Naši informatici připomínají technickou náročnost celé akce. „Sčítání lidu byla vždy náročná záležitost a v historii často zabralo několik dlouhých let. Při sčítání lidu v USA v roce 1890 umožnil přístroj, který sestrojil statistik Herman Hollerith, sčítání zkrátit na pouhé tři měsíce. Jeho vynález, který pro zpracování dat používal děrné štítky, pak nalezl uplatnění v účetnictví a dalších oborech lidské činnosti. Jeho firma vzkvétala. Dnes ji známe pod názvem IBM. Sčítání lidu tak bylo příčinou vzniku jedné z největších světových obchodních společností.“ Sčítání lidu vždy hrálo v historii klíčovou roli v rozvoji informatiky. Přinášelo nové technologie a nové přístupy při zpracování dat. Zároveň dodávají: „Dnes naopak využívá současné informatické technologie pro zjednodušení sčítání lidu pro běžného občana (online formuláře, využití průběžně vytvářených databází) a efektivnější využívání jeho výsledků (vizualizace dat, přímé zahrnutí do rozhodovacích procesů).“
Zároveň nesmíme opomenout jednou zvláště v dnešní době velmi důležitou záležitost, a to kyberneticko-bezpečnostní aspekty. Informatici k tomu zmiňují, že „s ohledem na nutnost jednoznačně identifikovat všechny zapojené subjekty je nezbytné naprosto precizně realizovat jejich autentifikaci. Dílčím, ačkoli ne nejmenším problémem technického řešení, bude generování a hlavně distribuce uživatelských přihlašovacích údajů, dle kterých bude systém jednotlivé občany rozeznávat.“
Samotná data jsou po převážně informatickém sběru a matematickém zpracování extrémně zajímavá pro geografy. Jak zmiňuje dr. Kristýna Rybová z katedry geografie „statistici budou sice letos zjišťovat o polovinu méně údajů než v minulých letech, protože co nejvíce využili data dostupná z jiných zdrojů. Přesto je Sčítání ze statistického a demografického pohledu nenahraditelným zdrojem přesných a aktuálních dat, která v takovém detailu jinak nemáme k dispozici. Výsledky se kromě celé řady výzkumů používají i v praxi, především pro plánování v celé řadě oblastí veřejného života, jako je vzdělávání, zdravotnictví nebo sociální péče. Zajímavou, i když nepovinnou otázkou ve Sčítání je národnost, protože právě ze Sčítání pocházejí informace o národnostním složení obyvatel Česka a na jejich základě mohou být fakticky uznány národnostní menšiny a jejich práva.“
Vedle výše uvedených věd je to letošní Sčítání zajímavé i pro biology. Jak zmiňuje dr. Michaela Liegertová: „Vzhledem k probíhající pandemii nemoci covid-19 je velice důležité, že se počítá primárně s online sběrem dat, neboť masivní papírový sběr za účasti sčítacích komisařů by mohl, i přes dodržení pravidel 3R, vést k zastavení současného trendu poklesu nakažených a očekáváné vracení života do normálních kolejí by se zase o kus vzdálilo. Proto bude velice důležité, když většina obyvatel využije online formu.“
Jak z uvedeného textu vyplývá, tak Sčítání 2021 je pro přírodovědce velice zajímavá akce, a to hned z mnoha ohledů. Proto věříme, že ačkoliv je účast na této akci ze zákona povinná a v současné době jsme všichni všemi nařízeními a zákonnými povinnostmi trochu unaveni a přehlceni, bude průběh této akce naprosto hladký a budeme se tak moci brzy zabývat různými zajímavostmi, které z cenzu vyplynou.
Na závěr připomeneme, že Sčítání 2021 začíná o půlnoci z pátku 26. na sobotu 27. března 2021 a až do 9. dubna 2021 probíhá online a následně od 17. dubna do 11. května 2021 listinou podobou pro ty, kdo se online neúčastnili. Výsledky pak budou na webu Českého statistického úřadu počínaje příštím rokem.