50 odstínů vztahu – Proč některé ženy preferují submisivní muže?
Ne, opravdu se nejedná o 4. díl bestselleru 50 odstínů šedi 🙂 Toto je název článku doc. RNDr. Evy Jozífkové, Ph.D. (a spoluautorů), etoložky z katedry biologie PřF UJEP. Článek vyšel v Neuroendocrinology Letters. Tohoto článku si všiml novinář z The Telegraph a napsal o něm na stránky britského deníku The Telegraph.co.uk
Pokud Vás téma zaujalo, čtěte dále, je také v češtině 🙂
V moderních společnostech západní Evropy a Severní Ameriky je rovnost mezi partnery považována za nezbytný prvek funkčního vztahu. Méně se ví o tom, jak hierarchie mezi partnery ovlivňuje reprodukci z evolučně biologického hlediska. Záhadou je zejména existence žen, které preferují submisivní muže.
120 studentů a 171 studentek odpovídalo prostřednictvím dotazníku, zda je vzrušují dominantní nebo submisivní partneři, jak si představují vzájemné hierarchické postavení mezi partnery ve svém budoucím vztahu, a jaké hierarchické postavení vůči sobě navzájem měli jejich rodiče.
U rodičů studentů měly páry, kde se jeden druhému více podřizoval, více potomků než páry, kde se rodiče podřizovali vzájemně půl na půl a než páry, kde se nikdo nechtěl podřídit tomu druhému.
U rodičů studentek měly páry, kde se jeden druhému více podřizoval, více synů než páry, kde se žádný z rodičů nechtěl tomu druhému podřídit.
Vyšší reprodukční úspěch vykazovaly páry bez ohledu na to, zda se podřizovala žena muži, nebo muž ženě. Rodičovské páry dominantní muž- submisivní žena a submisivní žena-dominantní muž se nelišily v počtu a pohlaví potomků u studentů ani u studentek.
Respondenty, kteří preferovali hierarchickou nerovnost v budoucím vztahu, více vzrušoval dominantní nebo submisivní partner. Partnerská a sexuální preference pro dominanci a submisivitu by mohly být součástí úspěšné reprodukční strategie. Toto zjištění je v rozporu s představou naprosté rovnosti mezi partnery jako znaku kvality a funkčnosti partnerství. Mírná hierarchická nerovnost by mohla souviset s vyšší soudržností, lepší kooperací a ve schopnosti páru čelit sociálnímu okolí.
Uspořádání párů dominant/submisiv částečně nezávisle na pohlaví by mohlo umožňovat existenci paralelních reprodukčních strategií a mohlo by být základem, na kterém se zformovaly odlišné sociální a reprodukční systémy v různých societách člověka rozumného.
Velký hierarchický rozdíl mezi partnery je typický pro domácí násilí, ale mírný hierarchický rozdíl sám o sobě nemusí znamenat nefunkční vztah.
Bibliografické údaje: Jozifkova, E., Konvicka, M., Flegr, J. 2014. Why do some women prefer submissive men? Hierarchically disparate couples reach higher reproductive success in European urban humans Neuroendocrinology Letters 2014; 35, 594–601.