Erasmus v Itálii v době pandemie
Erasmus+ – to je možnost cestovat, poznat nové lidi, naučit se cizí jazyk. A navíc je to z velké části financováno stipendiem. Taková nabídka se neodmítá!
Během prvního ročníku navazujícího magisterského studia jsem se rozhodla pro studijní pobyt v Terstu, přímořském městě na severu Itálie. Komunikace s italskou univerzitou přinesla pár zmatků, ale papírování jsme dořešili bez větších problémů. Větší komplikací byl rychle se šířící coronavirus v Itálii. Ale vzdejte se svých snů jen pár dní před odjezdem, kdy už je vše zařízené. Tak jsem vyrazila. A jsem ráda, že jsem to riskla.
Dorazila jsem v březnu a zůstala na pět měsíců. Ubytování jsem sehnala se štěstím. Italská studentka za sebe narychlo sháněla náhradu do bytu, jelikož se také na poslední chvíli rozhodla navzdory coronaviru vyjet na svůj Erasmus. I se službami mě ubytování stálo 205 euro na měsíc (ostatní nabídky se pohybovaly kolem 300 EUR).
Už před mým odjezdem univerzita oznámila, že bude preventivně první týden semestru uzavřena. Alespoň jsem měla čas na rozkoukání a na průzkum města. Ale z jednoho týdne se staly dva a rázem to byl celý semestr. To už byla nařízena karanténa. Bylo mi nabídnuto pobyt přerušit či ukončit, ale to jsem odmítla. Riziko coronaviru bylo v Terstu stejné jako v ČR a nic mi nechybělo (člověk si uvědomí, bez čeho všeho by se vlastně obešel). Výuka probíhala hladce již od druhého týdne formou videokonferencí. Vyučující prezentovali připravené materiály a nabízeli diskuze jako při prezenční výuce, tudíž jsme nebyli (mimo sociálního kontaktu) o nic ochuzeni. Překvapením však byly přednášky v italštině, jelikož mi všichni vyučující před příjezdem potvrdili možnost angličtiny. Naštěstí veškeré výukové materiály byly v angličtině a ústní zkouška také. Navíc univerzita nabízí pro erasmáky kurz italštiny, a tak jsem brzy byla schopná něco z přednášek pochytit. Řekla bych, že výuka je na trochu vyšší úrovni, což se projevilo u zkoušek. Vyučující však přihlíželi na komplikovanou situaci a fakt, že přednášeli v italštině.
Výuka skončila začátkem června. To mi poskytlo spoustu volného času a jak lépe ho využít než cestováním? Přestože je Terst přímořské město, rozhodně to není žádná placka a skoro každý kopec tak nabízí úžasný výhled na moře. V jeho blízkosti se nachází spoustu krásných míst, mimo jiné zámek Miramare (na úvodní fotografii). I slavné Benátky nejsou nijak daleko, pouze dvě hodiny vlakem. Během pandemie se cestování vyplatilo. Ceny ubytování výrazně klesly, a tak i známí využili situace a společně jsme vyrazili na týdenní cestu po Itálii a třeba Svatopeterské náměstí ve Vatikánu jsme měli jen pro sebe.
I když se může zdát, že coronavirus Erasmus hodně zkomplikoval, všechny nastalé situace se daly vyřešit nebo nějak přečkat. I přes pár nepříjemností jsem si pobyt užila a dalo mi to do života víc, než jsem očekávala. Pokud ještě váháte, jeďte! Jsou to zážitky na celý život.
(Bc. Anna Paříková – Universita Degli Studi di Trieste (Itálie); LS 2019/2020; navazující magisterské studium – Aplikované nanotechnologie)