Katedra matematiky zve na další z cyklu seminářů “Matematika mezi námi”
V pátek 5. června se uskuteční další seminář pro učitele matematiky, studenty učitelství i další zájemce o matematiku z cyklu “Matematika mezi námi: Ze školy do života”. Seminář proběhne od 8:45 do 15:30 v budově Centra přírodovědných a technických oborů (CPTO).
Cílem cyklu seminářů je představit učitelům různé pohledy na to, jak může matematika vstupovat do každodenní reality – vědecké, pracovní i osobní. Nabízí učitelům inspiraci a argumenty, že matematika není pouhou školní disciplínou, ale je účinným a krásným nástrojem pro řešení nejrůznějších problémů a porozumění světu kolem nás.
Semináře probíhají alespoň jednou za semestr (obvykle červen a září) a představí vždy alespoň tři přednášející z nejrůznějších oborů, akademických pracovišť i soukromé sféry. Ten nejbližší seminář se uskuteční v pátek 5. června a na programu jsou následující 3 přednášky:
Mgr. Luděk Spíchal, Ph.D. (Česká lesnická akademie Trutnov): Jak se mění délka dne: propojení goniometrických funkcí a derivace s reálným přírodním jevem
Anotace: Přednáška se zaměřuje na propojení matematiky s reálným přírodním jevem – změnou délky dne během roku. Na konkrétních datech je ukázáno, jak lze délku dne modelovat pomocí goniometrických funkcí a jak souvisí rychlost její změny s derivací funkce. Posluchači se seznámí s interpretací derivace jako okamžité rychlosti změny a uvidí, že i běžně pozorované jevy mají přesný matematický popis. Součástí je i srovnání empirických modelů s modely vytvořenými pomocí umělé inteligence. Na závěr bude zařazena praktická část zaměřená na vytvoření modelu průměrných měsíčních teplot.
Bc. Anna Kimlová (ČVUT): Matematika v materiálovém inženýrství: od funkcí a derivací k porušování materiálů
Anotace: Materiálové inženýrství je konkrétním příkladem oboru, kde se matematika proměňuje v nástroj pro popis fyzikální reality. Řada zdánlivě abstraktních matematických pojmů nalézá při analýze chování materiálů své uplatnění. Přednáška poodhalí, kde všude se v této oblasti matematika skrývá a jak pomáhá porozumět mechanickým vlastnostem materiálů nebo jejich porušování. Také poskytne pohled na to, proč je porozumění matematice, a zejména předpokladům platnosti výsledku, pro inženýra nezbytné. Zároveň upozorní na závažné důsledky matematické chyby pro bezpečnost konstrukcí a zařízení. Konkrétní příklady z inženýrského prostředí nabídnou inspiraci k propojení středoškolské výuky matematiky s technickou praxí.
Bc. Kotlan a Bc. Falta (UJEP): Počítačové zpracování medicínských dat pomocí metod datové analýzy a strojového učení
Anotace: Dva datoví analytici vás vezmou do světa počítačového zpracování medicínských dat pro diagnostické účely, a to zejména snímků z mikroskopů a fyziologických signálů, kde se derivace mění ve filtry, matice v algoritmy a strojové učení v detektor skrytých vzorů. Pokusíme se ve dvou ukázkách srozumitelně vysvětlit, jak využíváme matematiku pro to, abychom učili stroj pomáhat v diagnostice.
Prof. et doc. RNDr. Ladislav Kvasz, Dr., DSc. (UK): Aristotelova logika, Fregeho reforma logiky a genetická metoda aneb proč se logika nedá učit
Anotace: S Aristotelovou logikou je spojen paradox. Na jedné straně je teorie sylogismů obecně považována za první systém formální logiky v dějinách, ale na druhé straně tuto logiku nepoužívají antičtí učenci jako Euklides, Archimedes nebo Ptolemaios a nepoužívá ji ani sám Aristoteles ve svých přírodovědných spisech. Cílem přednášky je pokusit se tento paradox objasnit prostřednictvím analýzy jazyka, v němž je Aristotelova logika formulována. V přednášce rozlišíme tři druhy teorií – teorie fyzikálního typu, teorie matematického typu a teorie aritmetického typu. Pokusíme se ukázat, že sylogistická logika je teorií aritmetického typu, a proto ji nelze použít při analýze logické struktury matematických a fyzikálních teorií. Na základě této analýzy se pak pokusíme porozumět přechodu od aristotelské sylogistické logiky k fregeovské matematické logice. Je-li naše rekonstrukce dějin logiky korektní, podává vysvětlení, proč se formální logika vlastně “nedá učit”. Nevznikla totiž organickým rozvojem z původní Aristotelovy teorie, ale jejím nahrazením hotovou abstraktní teorií.
Více informací a podrobný program najdete ZDE.
Na seminář je třeba se registrovat TADY.
Odborným garantem semináře je PhDr. Magdalena Krátká, Ph.D.
Realizace semináře je podpořena projektem IDZ – ÚK CZ.02.02.XX/00/23_018/0009177.