Mapy oblastí, jimiž „teče“ i kokain
Vědci rozdělili svět do deseti makroregionů. „Nová kniha prezentuje svět takový, jaký je, bez příkras,“ říkají sociální geografové.
Martin Rychlík (LN)
ÚSTÍ NAD LABEM / PRAHA Nikoliv po světadílech, ale po takzvaných makroregionech. Tak se v nové knize Makroregiony světa dívají na naši planetu tři čeští vědci.
„Zatímco fyzické geografii nemusí dělení světa na kontinenty příliš vadit, dynamika lidské společnosti
nutí sociální geografy přemýšlet v jiných hranicích, v hranicích flexibilněji stanovených územních jednotek,“ říká LN Jan D. Bláha z Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně (UJEP) v Ústí nad Labem.
Právě on je s kolegou Jiřím Andělem a geografem Ivanem Bičíkem z Univerzity Karlovy autorem knížky, jež si všímá také sociálních, politických i historických souvislostí. Ty se zrcadlí ve stanovení deseti makrooblastí současného světa, k nimž patří Angloamerický, Evropský, Ruský i Islámský makroregion. K čemu to?
„Naší snahou bylo rozdělit, nikoliv však dogmaticky, svět na deset relativně homogenních makroregionů,
které něco spojuje a odlišuje od ostatních. Umožňuje nám to vidět a vykládat informace o světě, potažmo o vybraných zemích světa mnohem reálněji, uvádět přiléhavější příklady a odkrývat lépe problémy jednotlivých částí světa,“ tvrdí za autory Bláha, jenž vystudoval jak geografii, tak kulturní antropologii.
Teoretických přístupů ke stanovení makroregionu (územních jednotek) je plno. Utváří je například
stejnorodost v nastavených kritériích: spřízněná kultura, historie či ekonomické ukazatele.
„Kupříkladu Latinskoamerický makroregion spojují jeho koloniální a postkoloniální dějiny dané kulturně i politicky – španělština a portugalština, katolictví, často autoritářské režimy a podobně,“
dávají zeměpisci příklad.
Nedělitelné Turecko a Rusko
„U nás se tradičně svět diferencuje na kontinenty, ale v USA převládá koncepce makroregionální. Má to význam v tom, že nemusíme rozdělovat Turecko na evropskou a asijskou část – je celý součástí Islámského makroregionu – a podobně tak Rusko. To tvoří spolu s okolními státy Ruský makroregion. Vyhneme se tak i dosti absurdní koncepci OSN, která zahrnuje celé Rusko do Evropy, jež tak končí na východě v oblasti Čukotky,“ říká docent Anděl, jenž předloni dle ústeckého Deníku obletěl svět za 28 dní, když využil letenek jen za 28 tisíc korun.
Cizí kraje dobře zná též Bláha. Ten už řadu let vyráží s antropologem Martinem Soukupem do pestré
Melanésie. „Mé aktivity na Papui–Nové Guineji patří k terénnímu výzkumu, kdy mapujeme danou komunitu a pořizujeme primární data. Při práci na této publikaci jsem spíše využil bohaté zkušenosti
s ilustrováním a vytvářením map pro odborné publikace. Tedy s kartografickou tvorbou,“ připomíná Bláha, že už dodal ilustrace a 200 map do tuctu knih. „Nakonec i při psaní textu o Australsko-oceánském makroregionu pomohly mně i kolegům osobní zkušenosti s daným prostředím, protože jsme nechtěli psát encyklopedický text, ale text živý a doufám, že i čtivý,“ doplňuje.
Kniha Makroregiony světa, již vydává Karolinum, obsahuje řadu dříve nevídaných map – třeba i tu, která mapuje toky koky a kokainu v Latinské Americe.
„Ukazuje svět takový, jaký skutečně je. Vykládat regionální geografii podle světadílů dnes už považuji za přežitek. Působí to uměle a kontinenty, respektive světadíly jsou rovněž umělé, a to i pro výklad fyzické geografie, jak dokládá ve své kapitole Bohumír Janský. Tam více upřednostňujeme výklad různých typů krajin a jejich provázanost s člověkem a jeho působením,“ říká Bláha.
Komu je knížka určena? „Komukoli, kdo má zájem o geografii, politiku, ekonomiku a kulturu v regionálních souvislostech. Naším cílem nebylo vytvářet učebnici, ale univerzálně využitelnou publikaci prezentující svět takový, jaký je, a to bez příkras, podložený aktuálními daty, výklad stojící proti fake news,“ říkají autoři.