Může plazmování změnit budoucnost zemědělství?
S rostoucím počtem obyvatel a zvyšujícími se nároky na produkci potravin se v současném zemědělství hledají inovativní a udržitelné přístupy k pěstování plodin. Jednou z metod, která přitahuje pozornost vědců po celém světě, je plazmování, technologie využívající tzv. „čtvrtý stav hmoty“ – plazmu. Tato metoda umožňuje šetrně modifikovat semena rostlin a zvyšovat jejich odolnost vůči stresu bez použití chemikálií.
Na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem pracuje tým odborníků na výzkumu plazmových úprav rostlin. Pod vedením Mgr. Hany Auer Malinské, Ph.D., z katedry biologie se zde spojují síly fyziků a biologů, aby společně prozkoumali účinky této moderní technologie na rostliny. „Naším cílem je nejen zvýšit klíčivost semen, ale i posílit odolnost rostlin proti nepříznivým podmínkám, což je zásadní pro udržitelnost produkce,“ vysvětluje vedoucí týmu, která se specializuje na fyziologii rostlin.
Členové z katedry fyziky mají na starosti technické zajištění plazmování, zatímco biologové sledují změny ve fyziologii rostlin. Výsledky výzkumu ukazují, že ošetření plazmatem může přinést významné výhody nejen pro zemědělce, ale i pro ekologii – umožňuje totiž produkci odolnějších rostlin šetrným a přírodním způsobem.
Výzkumný tým na PřF UJEP je unikátní v mnoha ohledech. Propojuje biologické a fyzikální vědy, aby prozkoumal možnosti plazmové technologie v zemědělství. Plazmování umožňuje zvýšit klíčivost semen a posílit jejich odolnost vůči abiotickému stresu, což je klíčový krok k udržitelnějším zemědělským postupům. „Plazmování je inovativní technika, která nám umožňuje ovlivnit vlastnosti semen bez chemických látek a dalších zátěží pro životní prostředí. Naší prioritou je zjistit, jak můžeme pomocí studeného plazmatu zlepšit kvalitu a výnosy rostlin,“ vysvětluje dr. Malinská.
Aby mohl výzkum plazmových úprav rostlin probíhat na špičkové úrovni, potřebuje silné technické zázemí a odborné znalosti v oblasti plazmových technologií. Právě tuto stránku zajišťuje tým fyziků pod vedením doc. Ing. Martina Kormundy, Ph.D., vedoucího oddělení experimentální fyziky na katedře fyziky PřF UJEP. Společně s kolegy a studenty zde vytvářejí optimální podmínky pro plazmování semen, kde precizní nastavení přístrojů a kontrola experimentů hrají zásadní roli.
„Práce s plazmovým reaktorem a možnost přímo se podílet na výzkumu tak důležité technologie je fascinující. Plazma nabízí nekonečné možnosti nejen pro biologii, ale i pro další aplikace,“ říká Ing. Jakub Perner, doktorand katedry fyziky. Jeho školitel doc. Kormunda dodává: „Jsme přesvědčeni, že plazmování má potenciál stát se klíčovou technologií pro budoucnost udržitelného zemědělství a ochrany životního prostředí. Naše práce je stále v počátečních fázích, ale výsledky jsou velmi povzbudivé.“
Významnou členkou týmu je Mgr. Kristýna Šedivá, doktorandka Fakulty životního prostředí UJEP, která na projektu pracuje díky vlastnímu studentskému grantu. Její zaměření na ekologické aspekty plazmování přináší do výzkumu nový pohled, neboť zkoumá, jak tato technologie ovlivňuje rostliny nejen z hlediska zemědělství, ale i s ohledem na ochranu životního prostředí.
„Moje práce mi umožňuje kombinovat ekologii a biotechnologii, což je pro mě nesmírně zajímavé. Plazmování není jen technologií pro zemědělce, ale může být užitečné i pro ekology, kteří se zabývají ochranou půdy a obnovou krajiny“, říká Mgr. Šedivá.
Vědecký výzkum plazmování rostlin na PřF UJEP představuje inovativní přístup k řešení některých klíčových výzev současného zemědělství a ekologie. Spojením znalostí z fyziky a biologie přichází tým odborníků s technologií, která může nejen zvýšit produkci plodin, ale také pomoci obnově poškozených ekosystémů. Právě mezioborová spolupráce mezi katedrou fyziky a katedrou biologie je základem tohoto úspěchu.
KOMPLETNÍ ČLÁNEK na webových stránkách katedry biologie.
#scienceUJEP
