Rostlinou roku 2024 byl vyhlášen kosatec sibiřský

Česká botanická společnost každoročně vyhlašuje rostlinu roku. Cílem je upozornit na ohrožené nebo jinak zajímavé druhy naší květeny a seznámit širokou veřejnost s jejich biologií, ekologií i jejich ochranou. Pro rok 2024 byl vybrán kosatec sibiřský (Iris sibirica). Na výzkumu vzniku jeho možných mezidruhových kříženců se podílí i katedra biologie Přírodovědecké fakulty UJEP.

Ačkoliv jméno kosatce odkazuje na Sibiř, je tato nápadná, modře kvetoucí rostlina v České republice původním druhem. Přirozeně se vyskytuje od střední Evropy až po jezero Bajkal na vlhkých a střídavě vlhkých loukách, případně na vlhkých narušovaných půdách (daří se mu např. na cvičných plochách v některých vojenských prostorech). Se změnami v krajině však populace kosatce sibiřského na řadě míst zanikly. Na vině jsou úpravy vodního režimu (regulace vodních toků a odvodňování pozemků), intenzivní hospodaření na loukách (hnojení a příliš časté kosení) nebo naopak jejich opouštění a zarůstání dřevinami. Proto je u nás kosatec sibiřský řazen mezi chráněné a ohrožené druhy.

Kosatce jsou dekorativní rostliny, které byly od nepaměti pěstovány pro okrasu, a kosatec sibiřský není výjimkou. Doklady o jeho využití v zahradách sahají do 17. století. Pod označením „sibiřské kosatce“ je pak na trh vedle kosatce sibiřského dodáván i další, podobný kosatec krvavý (Iris sanguinea), původní ve východní Asii, a řada kultivarů nejasného původu.

Mimo lidská sídla nebyl výskyt zmíněného kosatce krvavého dlouho znám. Vše se však změnilo v roce 2021, kdy revize fotografií na webu iNaturalist.org zahraničním specialistou ukázala, že u nás tento druh zplaňuje již nejméně od roku 2003. Celou tu dobu byl přitom českými botaniky přehlížen a nalezené rostliny byly považovány za kosatec sibiřský. „Celý případ ukazuje na nutnost rozhledu i za hranice naší české kotliny a spolupráce se zahraničními odborníky. Také aktivity amatérských přírodovědců a existence internetových platforem pro sdílení pozorování tu hrají nezastupitelnou roli,“ říká Pavel Kúr, botanik z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a člen České botanické společnosti, který spolu s kolegy na výskyt nepůvodního druhu kosatce u nás poprvé upozornil.

Kosatec krvavý může navíc pro náš původní a chráněný kosatec sibiřský představovat nebezpečí, pakliže se dostane na jeho lokality. Mezidruhové křížení totiž může vést k oslabení původních populací, v krajním případě až k jejich zániku. Dosud jsou známé dvě lokality, kde se oba druhy potkaly, a aktuálně probíhá právě u nás, na katedře biologie Přírodovědecké fakulty UJEP výzkum věnovaný právě podchycení možných kříženců.

Rok 2024 bude věnován právě kosatci sibiřskému a zároveň i jeho východoasijskému protějšku. Česká botanická společnost uvítá údaje o jejich výskytu od botanické obce, ale i od široké veřejnosti.

Pozorování obou druhů z volné přírody je možné sdílet prostřednictvím aplikace iNaturalist.org, kde bude shromažďováno pod projektem Mapování sibiřských kosatců. Další možností je vyplnění formuláře na webových stránkách Rostlina roku  a spolupracovníci projektu Pladias mohou zadat svá pozorování přímo do stejnojmenné databáze.

Základní informace o druhu
kosatec sibiřský (Iris sibirica)
čeleď: kosatcovité (Iridaceae)
kvete: květen–červen
stanoviště: vlhké, slatinné a rašelinné louky, lesní mokřiny
rozšíření v ČR: od nížin do podhůří, na území celého státu vzácně až roztroušeně, téměř chybí v severovýchodních Čechách a na východní Moravě, ustupuje

Zdroj: Tisková zpráva České botanické společnosti

#scienceUJEP

Autor titulní fotografie: Petr Koutecký, Česká botanická společnost (velikost upravena, CC BY 3.0 CZ)

Kosatec sibiřský (Iris sibirica); Foto: Petr Koutecký, Česká botanická společnost (CC BY 3.0 CZ)

 

Kosatec krvavý (Iris sanguinea); Foto: Pavel Kúr, Česká botanická společnost (CC BY 3.0 CZ)