Navigace a mapy z druhého konce světa – příspěvek doc. Bláhy ve Vesmíru
Navigace a mapování mají různé podoby. Proč se někde používají hvězdné kompasy a jindy se spoléhá na znalost vlnových polí? Jak to, že se někteří navigátoři řídí polohou hvězd a jiní směrem větru, nebo sledují chování mořských živočichů? Chcete vědět, co je to referenční rámec a jaká je sociálně-kulturní role mapy?
Evropský charakter navigace a orientace v mapách jsou už dnes nedílnou součástí globálního paradigmatu v kartografii. Na druhém konci světa však stále existují, nejen v kolektivní paměti, jiné kulturní varianty porozumění geografickému prostoru.
Když člověk postupně nasává vlastní kulturu, osvojuje si jednu konkrétní podobu pojetí světa. Časem všechno kolem sebe vnímá automaticky, všedně. Co se týče referenčního rámce u orientace, navigace, map, daleko největší vliv má charakter přírodního prostředí, v němž příslušná společnost žije. Různé formy mapování území a navigace v geografickém prostoru lze označit za jednu z kulturních univerzálií: toho, co lze najít u všech kultur, ale co získává různé podoby.
„Navigace, mapy či mapová schémata jsou součástí (ne)materiálního kulturního dědictví. Bohužel i proto podléhají „exotizaci“ a někdo na ně nahlíží jako na roztomilou zajímavost – přitom jsou bezprostředním důkazem vlivu kultury na prostředí na konceptualizaci prostoru.“ říká doc. Bláha.
Přečtěte si celý článek v časopisu Vesmír a dozvíte se mnohem víc!
#scienceUJEP