Byla vydána kniha „Makroregiony světa: Nová regionální geografie“

Rozdělení světa na kontinenty či světadíly není jedinou možností, jak „uchopit“, poznávat a hodnotit jednotlivé části naší planety. Nová kniha autorů Jiřího Anděla, Ivana Bičíka a Jana D. Bláhy, kterou vydává Univerzita Karlova ve spolupráci s Univerzitou J. E. Purkyně v Ústí nad Labem v nakladatelství Karolinum, přináší do českého prostředí koncepci tzv. makroregionů.

Kniha „Makroregiony světa: Nová regionální geografie“ se snaží zachytit současný svět v co nejširších geopolitických, ekonomických, sociálních, kulturních a fyzicko-geografických souvislostech. Umožňuje nejen vysokoškolským studentům, ale i široké veřejnosti přiblížit a pochopit problémy současného světa.

Autoři knihy navazují na předchozí  autory, kteří se v minulosti pokusili o členění světa do jednotlivých makroregionů, a z nich formují svoji představu o diferenciaci současného světa na deset navzájem odlišných makroregionů. Přibližně 160 map, kartogramů, grafů a dalších vizuálií provází texty, které hodnotí jednotlivé makroregiony a vybrané státy na základě nejnovějších sociálně ekonomických ukazatelů, dále je posouzena jejich geografická poloha a přírodní poměry.

Autoři se pokusili připomenout i klíčové historické souvislosti, které daný makroregion či vybranou zemi v minulosti formovaly. Největší pozornost je věnována stavu sociálního a ekonomického prostředí dané oblasti či státu.

Na knize se autorsky podílel i prof. Bohumír Janský, známý především jako objevitel pramenů řeky Amazonky, který v jedné z kapitol diskutuje fyzicko-geografickou regionalizaci planety Země.

Jeden z autorů, doc. RNDr. Jiří Anděl, CSc., vysvětluje: „Vycházeli jsme z předpokladu, že vše, co je provázáno s geografickým prostorem, lze rovněž vyjádřit mapou. Proto byl pro publikaci vytvořen jednotný systém map, které vedle grafů, diagramů a schémat vizuálně doprovází text.“ Cílem je nabídnout kromě poměrně běžných komplexních map rovněž tzv. syntetické mapy, kterých je v českých odborných textech a atlasech stále relativně málo. „Prezentované mapy považujeme za jeden z dalších významných zdrojů informací pro čtenáře, neboť mu umožňují především vidět prostorové rozložení a souvislosti zobrazených údajů a dat,“ upozorňuje druhý z ústeckých autorů, PhDr. RNDr. Jan D. Bláha, Ph.D., a dodává: „mapy tu tak vedle ostatních vizuálií představují další formu vizuální komunikace, která využívá specifický mapový jazyk.“

Každý makroregion obsahuje univerzální mapy společné pro všechny makroregiony, a to přehledovou mapu a mapu přírodního i ekonomického potenciálu makroregionu. Dále jsou u každého makroregionu připojeny specifické mapy, které dotváří mapový pohled (např. u Indického makroregionu to jsou mapa náboženství a dalších kulturních a politických fenoménů a mapa indexu lidského rozvoje). Publikace přináší sjednocené barevné označení jednotlivých makroregionů, které se promítá jak do barevného řešení jednotlivých kapitol, tak v rámci map, grafů a diagramů, v nichž jsou prezentovány makroregiony, regionalizace apod.

Vytvoření nových makroregionů světa opírají autoři nejen o zkušenosti zahraničních autorů či poznatky cizojazyčné literatury, ale též je dokladují svými pohledy a metodami, které vycházejí z jejich současné vysokoškolské praxe a zkušeností vysokoškolských pedagogů, mj. autorů řady odborných i didaktických publikací pro studenty vysokých, středních, základních škol, ale i širší veřejnost,“ píše v odborném posudku Roman Mareš. Pojetí rozdělení současného světa do 10 makroregionů nazývá inovativním a odpovídajícím současnému stavu regionální geografie jako moderní vědy. Práci označuje za velmi čtivou, až poutavou, a oceňuje taktéž zpracované osobní zkušenosti autorů z poznávání konkrétní země, považuje je za pozitivní a přispívající k autenticitě textů.